Dobrý individuální plán

Kladu si otázku, jak poznáme dobrý individuální plán. Pro účely semináře individuální plánování jsem vytvořil pět základních otázek, které měli pracovníkům pomoci k rozpoznání dobrého individuálního plánu:

• Jde z plánu dobře porozumět nepříznivé sociální situaci našeho klienta? Jaký je jeho problém, který řešíme? Co mu hrozí? Nebo co špatného či pro něj nevýhodného si může způsobit?
•  Je dobře stanoven cíl, tedy čeho chceme společně s klientem v jeho prospěch dosáhnout? Odpovídá cíl nepříznivé sociální situaci klienta? Odpovídá stanovený cíl našemu typu služby a cílům našeho zařízení?
• Jsou vhodně stanoveny kroky k dosažení cíle? Odpovídají kroky cíli? Je z nich patrné, co udělá klient a co pracovník?
• Je plán dobře hodnotitelný? Bude možné po nějaké době si říci, co se podařilo a co ne?
• Je záznam plánu transparentní pro klienta? Jak bude klient reagovat, když si jej přečte (nebo když mu obsah vysvětlíme)?

Následně jsem v rámci svého výzkumu na toto téma kritéria dále upravil takto:

Dostatečný popis výchozí situace: Je popsána nepříznivá sociální situace, kterou má poskytovatel s uživatelem v rámci individuálního plánu řešit. Z vymezení nepřiměřené sociální situace je zřejmé, že daný uživatel spadá do okruhu osob dané sociální služby, v níž byl plán vypracován. V textu budu toto kritérium uvádět jako Popis výchozí situace.

Informační přiměřenost: Individuální plán obsahuje přiměřené množství objektivních a věcných informací s dostatečnou výpovědní hodnotou, aby mohl sloužit jako:

1. Záznam o plánování a zdůvodnění smyslu plánování, de facto pak důkaz o poskytnutí služby a domluvě učiněné mezi pracovníkem a uživatelem.
2. Nástroj předání informací o poskytnutí služby dalším pracovníkům.

Kompaktnost: Záznam individuálního plánu obsahuje provázané základní složky:

1. Popis nepříznivé sociální situace klienta,
2. cíl spolupráce klienta a služby,
3. kroky, které obě strany učiní
4. případně revizi, pokud už došlo k uplynutí doby, na kterou bylo plánováno.

Tyto složky na sebe vzájemně logicky navazují.

Dostatečná efektivita pro řešení nepříznivé sociální situace: Stanovený cíl spolupráce a stanovené kroky směřují vhodnou formou ke zlepšení nepříznivé sociální situace uživatele. Stanovený cíl a stanovené kroky směřují k rozvoji spolupráce mezi poskytovatelem služby a klientem. V dalším textu budu  toto kritérium uvádět jako Efektivita.

Transparentnost:  Hodnověrně popisuje výstupy procesu plánování tzn. na čem se pracovník a uživatel služby domluvili.  Záznam plánu odráží partnerský přístup a respekt k lidským právům uživatele